Komplex

    Komplex je termín, který psychologie převzala z lidové řeči, a pak jej tam zase navrátila. Dnes je povětšinou používán, když jím častuje člověka, který se projevuje pocitem méněcennosti. Takové je adekvátní, rád bych však tento jev popsal v duchu Jungiáncké psychologie.

    Ptejme se. Co je komplex? Co je účelem komplexu? Co je cílem komplexu? Jak se komplex projevuje? Jak se s komplexem vypořádat.

    Komplex je odštěpkem naší mysli.
    Pro lepší pochopení, si představme naši mysl jako planetu zemi. Vraťme se v čase do období formování země. Jednou z teorií o vzniku měsíce je, že země se ve svých raných dnech střetla s jiným vesmírným tělesem a během této srážky došlo k vystřelení množství hmoty ze země do vesmíru, přičemž právě z této hmoty vznikl měsíc. V rámci toho příkladu je země naše mysl, vesmírné těleso je jakýsi šok a měsíc je odštěpený komplex. Tedy v případě šoku, kterým může být například velice nepříjemná zkušenost, kdy je člověk na základní škole vysmíván za malé rodinné bohatství, vznikne komplex. Dvojka z písemky ve třetí třídě může za extrémních podmínek vytvořit komplex, pokud je jedinec méně odolný. Důvodem může být i hrubé odmítnutí, které chlapce či dívku vyvede z míry, neboť je nikdy nenapadlo, že by odmítnuti být mohli. A v neposlední řadě může za komplexem stát i konflikt, který se odehrává v hlavě dítěte, které je nuceno vybrat si, kterého z rodičů má radši, protože se rozhodli rozvést.
    Obecně lze hovořit o náhlém narušení našeho vnímání světa a nabourání naší stability a jistoty. Ovšem ne každé takové narušení musí nutně dát vzniknout komplexu.

    Účelem komplexu je velice pravděpodobně vyjmutí celé této nepříjemné zkušenosti a její úschova kamsi za hranice vědomí. Tím zároveň zdůrazňuji, že komplexy nejsou vědomími záležitostmi. Povětšinou si svých komplexů vědomi nejsme, a teprve jejich uvědomění vede k jejich odstranění.

    Interakce s komplexem je dvojí. Prvně jde o jakousi pasivní prezenci v podobě citlivého místečka či nepříjemné vzpomínky. Díky tomu lze ovšem komplex snáze rozeznat, je-li s takovým citlivým místečkem pojen.
    Přehnaná citlivost na jistá témata může mít mnoho důvodů. V kontextu komplexů je však taková přehnaná citlivost a s ní spojená výbušnost, agresivita, hysterie či urážlivost, spojena právě s jedním konkrétním tématem, které se dá dále vysledovat k jednomu konkrétnímu zážitku, který takovému komplexu dal vzniknout.
    Naše druhá forma interakce s komplexem je již o samotné konfrontaci citlivého místa a postoji, který zaujímáme. Je možné vybírat.
    Za prvé mohu komplex vykompenzovat. Trápí-li mě bolístka, že jsem byl vysmíván za nedostatek peněz, rozhodnu se a vydělám peníze. Takový přístup komplex neodstraní. Pouze znemožní, aby se mého citlivého místečka kdokoliv dotýkal. Tedy řešení to je dostačující, pokud budu až do konce života mít dostatek peněz.
    Za druhé mám možnost komplex bagatelizovat. Tedy prohlásím, že peníze nejsou důležité a takové prohlášení doplním mnoha důkazy toho, proč tomu tak skutečně je. Tím však budu lhát sám sobě a mnohému nepomohu.
    Třetí možností je potlačení. Prohlásím, že mně nijak netrápí, že peníze nemám, budu se však tématu pokud možnost vyhýbat a když se mi tak nepovede, konverzace bude vyčerpávající, protože stejně jako v možnosti druhé lžu sám sobě a to je náročné.
    Čtvrtou a poslední možností je smíření se. Samotný proces smíření je dlouhé povídání. Lze však zkráceně říci, že si problém uvědomíme, uvědomíme si šok, který dal problému vzniknout a přijmeme jej, jako součást naší životní cesty. V takovém případě odštěpený kousek mysli začleníme zpátky do celku a vlastně se nám tím zahojí pomyslné zranění, které nás do toho dne trápilo.

    Na závěr krátká rekapitulace.
    Komplex vzniká bytostně nepříjemnou životní situací. Při takové dojde k odštěpení části mysli, která tuto životní situaci obsahuje. Komplex sám se chová, jako citlivé místečko, které se člověk snaží odstranit. K tomu může zvolit jeden ze čtyř přístupů. Kompenzace, bagatelizace, potlačení a smíření. A zvolí li cestu smíření, komplex je opět začleněn zpátky do celku, čímž komplex zaniká.

Ačkoliv se opírám o zdroje z odborné psychologické literatury, jedná se o moji interpretaci tématu obohacenou o mé znalosti a mé zkušenosti. Děkuji za uvědomění. 

Zdroj: JUNG C. G. Výbor z Díla I. Brno: Holar, 2017 ISBN 978-80-906731-3-7