Jan Samuel

    Půlnoc a zábava ve stanu postaveném na louce za vsí je v plném proudu. Prostor osvícen příjemným žlutým světlem. Teplo zajišťováno lidmi, kteří se neustále vrhají na taneční parket, aby se rozplynuli ve víru vášně, kterak se podvolují tempu a rytmu hudby. Po rukou stékají kapičky rozlitého pití a po čelech krůpěje potu.     Však jeden mladý muž stál stranou tanečního parketu a nezaujatě hleděl na to působení života. Kdyby si byl vědom, že se mračí, jistě by si vyhuboval za takovou nezdvořilost. Případ to však byl jiný. Snažil se pochopit, proč je takové bláznovství bez smyslu tolik oblíbené všemi okolo něj. Mnoho nad tím přemýšlel.     Pozvedl ke rtům hrnek, aby se napil. Překvapeně zamrkal, když si uvědomil, že je prázdný. Pomalu se tedy vydal směrem ke stolům s občerstvením. Zrakem bloudil po jednotlivcích v davu a stále se mračil.     "Co se tak křeníš?" vytrhla jej z jeho úvah dívka, která se vzala neznámo odkud. Mladý muž se zarazil ...

Numinositas     Numinositas je série, která popisuje některé z archetypů. Archetypy jsou velmi zjednodušeně prožitkové komplexy. Vybral jsem ty, které mi přijdou nejsnáze uchopitelné a se kterými se člověk pravděpodobně v životě setká. Série Numinositas volně navazuje na sérii Luminositas, ve které jsou archetypy zastupovaný bohy. Přeji příjemné četní a vřele vybízím k zanechání komentáře. Stín      „Ty po mě chceš, abych lezl do těch zaflusanejch uliček, ve kterejch není vidět na krok? No to jsi se asi úplně zbláznil!“      „Nedělej a pojď!“ neustával v nátlaku na svého kamaráda statný černovlasý muž. Oba dva byli oděni v novém oblečení, na kterém však šlo objevit skvrny jak od večeře tak od těch několika piv, které spolu měli.      Protějšek černovlasého muže, menší hnědovlasý hubeňour s bázlivými očky, se po chvíli odporu svolil ke zvolení kratší cesty: „Ale jestli tam někoho potkáme, tak je to na tvoji zodpovědnost, jasný?...

      Člověk je tvor, který je v říši zvířat výjimečný hlavně vědomím sama sebe. Mluvíme o tom, že My něco činíme, respektive Já něco dělám. V tomto kontextu je důležité si říci, kdo vlastně jsme. Jinými slovy je třeba si položit otázku, co míníme tím Já. S tím úzce souvisí i otázka svobodné vůle. S ohledem na podstatu otázek bych rád zdůraznil, že ačkoliv má slova mohou znít jako fakta, jedná se v tomto případě spíše o filozofickou úvahu spíše než skutečný obraz světa.     Je pravděpodobné, že se dopouštím chyby již ve druhém odstavci, přesto však přisoudím vědomí sebe sama našemu abstraktnímu myšlení. Tedy prohlásím, že vědomí sama sebe je zapříčiněno tím, že si sebe sama dokážeme představit. Z toho vyplývá i komplex Já. Nemíním zde Bytostné Já, mluvím pouze o subjektu pozorovatele v rámci naší mysli, tak jak je vyobrazen v sérii Luminositas .      Zde se dostáváme do části něčeho, co bych osobně nazval identitou a pomohl bych si archetypem...